Osobnosti Bystrce

Jakub Obrovský
obrovsky
Nejvýznamnější osobností spjatou s dějinami Bystrce byl zdejší rodák slavný malíř, sochař, spisovatel a sportovec Jakub Obrovský (1882 - 1949). Narodil se v selském statku v Bystrci jako nejmladší ze tří synů. Matka, která sama měla umělecké sklony, si všímala, jak syn maluje a podporovala jeho dětské výtvarné pokusy. Pod jejím vlivem se v r. 1897 přihlásil na pražskou Uměleckoprůmyslovou školu. Po ukončení třetího ročníku přešel na Akademii výtvarných umění (AVU). Tři roky po ukončení studií na AVU získal Hlávkovo stipendium na roční pobyt v Itálii a Řecku, během něhož se sblížil se sochařem Janem Štursou a získal tak podněty pro vlastní sochařskou tvorbu. Po návratu si zřídil ateliér v Praze na Karlově náměstí a realizoval mnohé významné zakázky např. výzdobu ústřední budovy pražského Průmyslového paláce. V roce 1909 vstoupil do Sdružení výtvarných umělců moravských (v jeho někdejším centru - hodonínské Galerii výtvarného umění - je zastoupen mnoha desítkami obrazů, plastik, kreseb a grafik). V roce 1919 se stal profesorem malířství na pražské AVU, kde později získal ateliér pro sochařskou práci. V roce 1935 byl zvolen rektorem AVU. Kontakty se školou udržoval až do své smrti v roce 1949.Dílo Jakuba Obrovského, ovlivněné italskou renesancí a řeckým sochařstvím, bylo zasvěceno zejména oslavě krásy lidského těla. Častým námětem jeho plastik jsou antická témata (Dafnis a Chloe, Vraždící Odysseus) nebo motivy z bible (David a Goliáš, Adam a Eva). Proslulé jsou jeho plastiky se sportovní tématikou, jež vyjadřují i umělcův osobní vztah ke sportu. Vždyť Obrovský sám získal roku 1920 v tělovýchovné soutěži O vavřín umění v Paříži 2. cenu v šermu. Za své vrcholné dílo, plastiku Vraždící Odysseus, byl na soutěžní výstavě olympijských her v Los Angeles roku 1932 oceněn bronzovou medailí. Nezanedbatelnou část díla Obrovského představují kresby, včetně těch, jimiž doprovodil své literární práce. Zádumčivý a vskutku umělecký obraz Bystrce svého dětství předkládá Obrovský v knize Malá řeka. Další dvě literární práce jsou humoristicky laděné, psané nářečím. Obrovský v nich líčí bodré bystrcké sousedy, jak je znal ze svého mládí. První z nich napsal v roce 1940 pod pseudonymem Ferdiš Fókal a nazval ji Vo tem Trósilovym praseti..., pod druhou se už podepsal vlastním jménem. Jmenuje se Vobrácení Ferdiše Fókala (1947). Obě knihy napsal v posledních letech života. Malířské a sochařské práce Jakuba Obrovského jsou roztroušeny na mnoha místech České republiky. Na Moravě vlastní nejvíce jeho děl Galerie výtvarného umění v Hodoníně. Jen několik málo prací je umístěno v Muzeu města Brna a v brněnské Moravské galerii.(čerpáno z knihy Jakub Obrovský, autorka textu Pavla Valčáková)Ve II. patře Úřadu městské části Brno-Bystrc je na 4 panelech umístěna výstava "Život a dílo Jakuba Obrovského". Výstava je přístupná v pondělí a středu od 8,00 do 16,30 hod. 


Vincenc Šťastný
stastnyDalším proslulým bystrckým rodákem byl hudební skladatel Vincenc Šťastný (1885 - 1971). Pocházel z jedné z nejznámějších moravských učitelských rodin. Jeho otec Vojtěch Šťastný byl nadučitel na jednotřídce v Bystrci. Vincenc absolvoval učitelský ústav a studoval klavír a varhany. Oblíbeným nástrojem Vincence Šťastného byl klavír. Byl jedním z prvních pianistů brněnského rozhlasu, někdejšího Radiojournalu. Rozsáhlá hudební tvorba Vincence Šťastného zahrnuje více než 250 skladeb, převážně klavírních.








František Adamec
adamecNarodil se v Nemojanech u Vyškova roku 1866. Gymnázium i bohosloví studoval v Brně. Ještě jako bohoslovec si zamiloval včely. Když skončil studium teologie a stal se kaplanem v Bystrci u Brna , věnoval se praktickému včelaření a hlavně se seznamoval s veškerou včelařskou literaturou. Do včelařské vědy a praxe zasahuje přímo dějinně a osudově v roce 1904 zavedením tzv. Adamcovy míry. Ve své době znala Adamce každá vědecká včelařská instituce světa. Ve světové organizaci Apis-Clubu v Londýně byl zapsán na druhém místě.
Pro onemocnění tuberkulózou se léčil čtyři roky na jihu Evropy a tam se seznámil s novými způsoby včelaření.
V roce 1897 se vrací na Moravu. Je ustanoven kaplanem v Dalešicích, kde zakládá včelařský spolek.
Po půl roce opět mění místo, neboť se stává farářem v Havraníkách u Znojma. Přestože to tehdy byla farnost zcela německá, získal si důvěru místních lidí a setrval tu deset let. V tomto tichém zátiší tzv. Moravské Itálie se aktivně věnoval včelaření a čilé publikační činnosti. Napsal mnoho článků o včelaření zvláště do časopisů "Moravská včela", "Český Včelař" a také do německých časopisů. Napsal také dílo "Právo včelařské". Právě tady v Havraníkách se zrodila tzv. Adamcova rámcová míra 39 x 24 cm, v té době nazývaná "Zlatým středocestím".
Jeho matka, která mu po ovdovění vedla domácnost, si nemohla v německém prostředí zvyknout. Na její přání tedy roku 1907 přešel na faru do Nikolčic u Hustopečí.
V roce 1923 se F. Adamec vrátil do farnosti, kde začínal, do Bystrce u Brna. Tady o třiadvacet let později svůj plodný život ukončil.